Představte si, že máte osobního výzkumníka – někoho, kdo dokáže během několika minut prozkoumat stovky webových stránek, přečíst desítky článků, porovnat protichůdné informace a předložit vám ucelenou zprávu s citacemi zdrojů. Tedy jako kdyby Google dodával k vyhledávači ještě malou Armádu Indů.

Tohle není sci-fi ani vzdálená budoucnost. Je to funkcionalita zvaná Deep Research (nebo Deep Search, hluboký výzkum), která se v posledních měsících objevila v předních AI nástrojích. Jde o naprostou revoluci v tom, jak hledáme a získáváme informace. V tomto článku se dozvíte vše důležité – jak přesně tato technologie funguje a jak ji můžete efektivně využít pro své potřeby.

Co dokáží nástroje pro hluboký výzkum?

Za posledních 25 let jsme si zvykli na stejný model vyhledávání: zadáte dotaz v podobě pár klíčových slov, dostanete seznam odkazů a pak je procházíte, abyste našli odpověď. Málokomu vydrží energie, aby se dostal dál než za první stránku výsledků. Teď ale přichází nový nástroj, kterému napíšete podrobnou otázku (tady opak klíčových slov) a on výsledky prokliká a pročte za vás, včetně analýzy a syntézy informací. A nemusíte být IT expert, aby vám to fungovalo – stačí stisknout tlačítko. Wow!

Konečně je to tady! Už dva roky se těším, kdy přijde umělá inteligence, která nejen píše, ale skutečně přemýšlí. Éra reasoning modelů právě začíná a je to jeden z velkých pokroků v historii AI, který rozhodně nesmíte minout. V tomto článku se dozvíte vše o tom, jak tyto modely fungují a proč jsou tak přelomové.

Možná vás teď napadá: „Počkat, ale ChatGPT přece uvažoval od začátku, ne?“ A tady je ten háček. To, co většina lidí považovala za „uvažování“ u prvních chatbotů, bylo ve skutečnosti jen velmi sofistikované „reagování“. To, co teď přichází, je jako rozdíl mezi studentem, který odpoví na otázku z učebnice zpaměti, a tím, který si vezme papír, tužku a problém skutečně vyřeší.

Reasoning – tedy uvažování nebo přemýšlení – je slovo popisující nastupující generaci modelů jako o1 a o3-mini od OpenAI, DeepSeek-R1, Claude 3.7 Sonnet nebo Grok 3. Přistupují k problémům způsobem nápadně podobným lidskému uvažování. A dokáží řešit úlohy, které byly dříve pro AI téměř neřešitelné.

„Zrcadlo, zrcadlo, řekni mi, kdo je na světě největší dezinformátor?“

A zrcadlo odpovědělo: „Ty, Elone Musku.“

Tohle není pohádka, ale realita – a to docela šťavnatá. Protože odpověď nepřišla od ledajakého zrcadla, ale přímo od Groka, AI chatbota, kterého vytvořila společnost xAI, založená… ano, Elonem Muskem osobně.

Grok 3: Nová hvězda na AI obloze

V únoru 2025 Muskova společnost xAI vypustila do světa Grok 3, další přírůstek do rodiny velkých jazykových modelů. A je opravdu velmi zdařilý. Kromě obvyklých konverzačních schopností nabízí funkce jako Deep Search (vyhledávání a analýza informací z internetu) a Think (schopnost uvažovat krok za krokem). K tomu všemu generuje úchvatné obrázky (což outsourcují od německého Fluxu, považovaného za špičku).

Copilot je chatbot. A taky doplněk do Office. A název měsíčního předplatného. A dokonce i kategorie počítačů. Microsoft se do slova ‚Copilot‘ zamiloval tak vášnivě, že určitě někde v Redmondu existuje záchodová kabinka pojmenovaná ‚Copilot Restroom‘, kde můžete sedět spolu jako piloti v kokpitu. A pokud vám z toho všeho jde hlava kolem, nejste sami. Pojďme rozmotat tuhle marketingovou pavučinu a udělat si v Copilotech jasno.

Na počátku byl programátor

Příběh Copilotu začíná překvapivě už v roce 2021, tedy před tím, než se umělá inteligence stala mainstreamovým tématem. GitHub tehdy představil Copilot, chytrý doplněk do vývojářských editorů. Název není náhodný – odkazuje na koncept párového programování, kdy dva programátoři společně pracují na jednom kódu. Copilot se stává tím druhým, virtuálním programátorem, který průběžně dokončuje rozepsaný kód a pomáhá s řešením problémů.

A GitHub? To je největší platforma pro sdílení a správu programového kódu na světě, kterou Microsoft koupil v roce 2018. Vzpomínám, jak jsem se v roce 2010 setkal s jeho zakladateli PJ Hyettem a Scottem Chaconem v Praze. Skončili jsme nad ránem v klubu, tančili, vypili úplně všechno, ale o AI asistentech tehdy nepadlo ani slovo :-)

„Nechte nás o samotě,“ požádala sekretářka profesora Josepha Weizenbauma v roce 1966 v laboratořích MIT. Chtěla si důvěrně promluvit s … počítačovým programem. Tento moment navždy změnil pohled programátora na umělou inteligenci. Jeho výtvor, chatbot ELIZA, byl až příliš přesvědčivý. Natolik, že i jeho vlastní asistentka, která měsíce sledovala její vývoj a viděla, že jde o software, s ní navázala hluboký emocionální vztah.

O téměř 60 let později, v roce 2024, ELIZA překvapivě porazila modernější ChatGPT 3.5 v Turingově testu. Kdo je tedy tento pozoruhodný program?

ELIZA vznikla v roce 1966 jako první chatbot v historii. Weizenbaum ji pojmenoval podle postavy Elizy Doolittle z díla Pygmalion (nebo muzikálu My Fair Lady), která se učí kultivovaně mluvit – podobně jako se program měl „učit“ konverzovat. Program používal jednoduchý, ale účinný princip: hledal v textu klíčová slova a aplikoval na ně předdefinované vzorce odpovědí. Nejslavnější byla verze DOCTOR, která napodobovala psychoterapeuta.

Možná jste si všimli, že velké technologické společnosti (a státní organizace) zaměstnávají speciální týmy lidí, kteří přijdou každé ráno do práce, sednou si ke svému stolu a řeknou si: „Hmm, co bychom tak dnes mohli totálně dojebat?“

Vezměme si třeba Microsoft. Měli produkt jménem Office 365, jehož název byl tak jasný, že i lidé, kteří si myslí, že cloud computing znamená počítání mraků, chápali, že jde o kancelářský balík. Dokud jednoho dne někdo z našeho týmu na poradě nevstal a neřekl: „Hele, značku Office 365 všichni znají, je naprosto srozumitelná. Tak to nás čeká dost práce!“ Vyhrnuli si rukávy, z názvu vyhodili slovo „office“ a změnili jej na „Microsoft 365“, což je tak absurdní, že za to museli dostat extra prémie.

OpenAI začala jako malá neziskovka, takže žádné takové oddělení neměla. Proto číslovali své GPT modely nesmírně nudně: GPT-2, GPT-3, GPT-3.5, GPT-4. Dokonce i můj pes tomu rozuměl. Ale pak přišel celosvětový úspěch a s ním i první známky šílenství: „Víte, co by bylo SUPER? Kdybychom přidali písmenko ‚o‘!“ A tak vzniklo GPT-4o, kde „o“ má znamenat „omni“, což je latinsky „všechno", ale reálně to znamená: „Omlouváme se, že to není GPT-5."

Minulý týden způsobil čínský startup DeepSeek [dý psík] rozruch v technologickém světě. Představil nové AI modely, které kombinují vysokou efektivitu s otevřeným přístupem. Následná panika na trhu vedla k propadu akcií technologických firem včetně Nvidie. Kolem DeepSeeku se okamžitě strhl neuvěřitelný humbuk, ale bohužel téměř vše, co se můžete na internetu dočíst, je překroucené. Tento článek se pokusí uvést věci na pravou míru a plně vás zasvětit.

DeepSeek přišel se dvěma významnými jazykovými modely. První model představuje průlom v efektivitě trénování a provozu velkých jazykových modelů. Druhý pak prokázal, že dokáže konkurovat nejnovějšímu modelu „o1“ od OpenAI v oblasti logického uvažování, což byla dosud doména pouze nejpokročilejších západních laboratoří.

Nejde však jen o samotné modely. DeepSeek ukázal, že i přes americké sankce na nejvýkonnější čipy lze dosáhnout špičkových výsledků pomocí chytřejší optimalizace. Navíc se rozhodli své modely sdílet jako open source (tedy si je každý může stáhnout a provozovat u sebe), což je v přímém kontrastu s trendem uzavřenosti u západních společností.

Pamatujete na scénu z filmu Hannibal, kde doktor Lecter při večeři odkryl lebku Paula Krendlera a pozoroval jeho mozek? Podobně fascinující zážitek nám nyní nabízí novinka od čínské společnosti DeepSeek [dý psík]🐕 – její jazykový model nám umožňuje sledovat myšlenkové pochody, naštěstí bez toho nepříjemného řezání.

Můžete si ji vyzkoušet na webu (zaklikněte DeepThink) nebo v mobilní apce. Jen mějte na paměti, že veškerá konverzace putuje na servery v Číně, takže tam neposílejte nic citlivého, zejména ne rozmístění strategických zbraní v ČR.

Co dělá tento model výjimečným? Je to jeho schopnost UVAŽOVÁNÍ!

Určitě jste už narazili na radu, že máte ChatGPT napsat „jsi expert ve svém oboru“ nebo „jsi špičkový copywriter“, abyste dostali lepší odpovědi. A není to jen mýtus – zkuste si to sami. Ale jak je možné, že pouhé označení „expert“ dokáže tak dramaticky změnit kvalitu výstupu AI? Je to podobné jako když člověka povzbudíte a dodáte mu sebevědomí? Nebo je za tím něco jiného?

Pojďme se ponořit do fascinujícího světa toho, jak funguje „myšlení“ jazykových modelů – a proč někdy stačí malá změna v promptu k velkému rozdílu ve výsledku.